rdfs:comment | - The Prometheus-class was a highly classified Federation starship designed for deep-space tactical assignments. It was one of the most advanced Starfleet vessels in operation during the latter half of the 24th century.
- The Prometheus-class was a type of starship that saw service with the Federation Starfleet during the 24th century. The first prototype of the Promotheus-class was launched in 2374 as the USS Prometheus. (VOY: "Message in a Bottle")
- The Prometheus-class was a type of Federation starship in service in the 24th century. Starfleet originally planned for the Prometheus-class to have some major upgrades done to it's defense systems such as the Multi-Vector Assault Mode, but ultimately failed to achieve warp 10. An example of the Prometheus Class is the U.S.S Marvel NCC-93180
- The Prometheus-class was one of the most advanced starships fielded by Starfleet in the late 24th century. It was designed with an unprecedented level of automation, and, combined with its advanced tactical systems, was one of the most powerful combat ships in the Alpha Quadrant. The Prometheus was equipped with advanced phaser arrays, quantum torpedoes, regenerative shields, and ablative armor, and its warp engines were designed to outrun even the fastest starship of the Federation fleet. The Prometheus was so highly classified that only four Starfleet officers were trained on how to operate the prototype ship before it came into service.
- Výzbroj: Cestovní mód: 12 phaserových bank typ XII, celkový výkon 60 000 TW 2 rychlopalné kvantové torpédomety + 290 torpéd Bojový mód: Primární trup: 6 phaserových bank typ XII, celkový výkon 30 000 TW 2 rychlopalné kvantové torpédomety + 115 torpéd Sekundární trup: 4 phaserové banky typ XII, celkový výkon 20 000 TW 3 rychlopalné kvantové torpédomety + 175 torpéd Terciální trup: 8 phaserových bank typ XII, celkový výkon 40 000 TW Celkem: 18 phaserových bank typ XII, celkový výkon 90 000 TW 5 rychlopalných kvantových torpédometů + 290 torpéd Obrana: Vysokokapacitní regenerativní systém štítů s automatickou modulací, celková kapacita 3 915 000 TJ Těžký duraniový/tritaniový dvojitý trup plus 18 cm ablativního pancíře Pole strukturální integrity vysokého stupně Rychlost: Normální cestovní: wa
|
abstract | - The Prometheus-class was one of the most advanced starships fielded by Starfleet in the late 24th century. It was designed with an unprecedented level of automation, and, combined with its advanced tactical systems, was one of the most powerful combat ships in the Alpha Quadrant. The Prometheus was equipped with advanced phaser arrays, quantum torpedoes, regenerative shields, and ablative armor, and its warp engines were designed to outrun even the fastest starship of the Federation fleet. The Prometheus was so highly classified that only four Starfleet officers were trained on how to operate the prototype ship before it came into service. A unique feature included in the Prometheus design was the multi-vector assault mode, which allowed the ship to split into three semi-independent sections that could each deliver massive force against an enemy target. All three sections were warp-capable. Combined with the extensive automation, the Prometheus could be run by as few as four people. In addition to standard automation systems, the design also featured holoemitters on every deck, which allowed the ship's Emergency Medical Hologram (Mark II) to access all areas of the ship (most EMHs were confined to sickbay only). The prototype vessel USS Prometheus was launched in 2373, however, it was captured by the Romulans only to be retaken by Starfleet. The success of the USS Prometheus convinced Starfleet Command that the class exceeded expectations and that production should begin. The prototype also had its registry corrected to match the one on the dedication plaque and Master Systems Displays. In 2374, the Prometheus-class entered production and participated in several major battles in the Dominion War. In 2375, during the Battle Of Cardassia, the USS Daedalus, destroyed several Jem'hadar Battlecruisers and many Dominion Attack Ships. The USS Cerberus was made the flagship of Admiral Ross after the Dominion War. It was present at an attempted attack on Deep Space Nine by a group of rogue Jem'hadar who refused to accept the surrender and Treaty of Bajor. After the attack on DS9, several Prometheus-class ships were sent to investigate the locations of rogue Jem'Hadar bases. In 2377, the USS Prometheus was present when USS Voyager returned home. Three more Prometheus-class ships were en route to when Sphere 634 arrived in Sector 001 along with USS Voyager. In 2379, the USS Hemingway towed the Enterprise E back to Earth.
- The Prometheus-class was a highly classified Federation starship designed for deep-space tactical assignments. It was one of the most advanced Starfleet vessels in operation during the latter half of the 24th century.
- The Prometheus-class was a type of starship that saw service with the Federation Starfleet during the 24th century. The first prototype of the Promotheus-class was launched in 2374 as the USS Prometheus. (VOY: "Message in a Bottle")
- The Prometheus-class was a type of Federation starship in service in the 24th century. Starfleet originally planned for the Prometheus-class to have some major upgrades done to it's defense systems such as the Multi-Vector Assault Mode, but ultimately failed to achieve warp 10. An example of the Prometheus Class is the U.S.S Marvel NCC-93180
- Výzbroj: Cestovní mód: 12 phaserových bank typ XII, celkový výkon 60 000 TW 2 rychlopalné kvantové torpédomety + 290 torpéd Bojový mód: Primární trup: 6 phaserových bank typ XII, celkový výkon 30 000 TW 2 rychlopalné kvantové torpédomety + 115 torpéd Sekundární trup: 4 phaserové banky typ XII, celkový výkon 20 000 TW 3 rychlopalné kvantové torpédomety + 175 torpéd Terciální trup: 8 phaserových bank typ XII, celkový výkon 40 000 TW Celkem: 18 phaserových bank typ XII, celkový výkon 90 000 TW 5 rychlopalných kvantových torpédometů + 290 torpéd Obrana: Vysokokapacitní regenerativní systém štítů s automatickou modulací, celková kapacita 3 915 000 TJ Těžký duraniový/tritaniový dvojitý trup plus 18 cm ablativního pancíře Pole strukturální integrity vysokého stupně Rychlost: Normální cestovní: warp 8 Maximální cestovní: warp 9,9 při testech, motory stále ve vývoji Maximální: zatím neurčena, pravděpodobně vetší než warp 9,99 Srovnávací indexy: (Třída Galaxy = 1 000) Cestovní mód: Palebná síla fázerů: 1 200 Palebná síla torpéd: 1 350 Přesnost a dosah zbraní: 1 175 Síla štítů: 1 450 Pancéřování trupu: 3 100 Rychlost: 4 125 Manévrovatelnost v boji: 8 500 Bojový mód, všechny části: Palebná síla fázerů: 1 800 Palebná síla torpéd: 3 375 Přesnost a dosah zbraní: 1 175 Síla štítů: 1 450 Pancéřování trupu: 3 100 Rychlost: 4 125 Manévrovatelnost v boji: 12 500 Celkový index: 1627 2347 Diplomatické vybavení: Stupeň 2 - Pouze pro přepravu diplomatů – ubytování na krátkých letech mezi soustavami v prostorách posádky Předpokládaná životnost: 84 let Cyklus oprav: Minimální: 1 rok Standardní: 3 roky Maximální: 12 let Prometheus je vyvrcholením několika oddělených projektů zkombinovaných do jednoho testovacího prototypu. Hvězdná flotila poznala, že, bez ohledu na zbraňové systémy má největší bojovou výhodu loď s velkou manévrovatelností. Fyzika warp pohonu říká, že pro daný výkon motoru má větší manévrovatelnost loď menší. Ale menší velikost znamená i méně vnitřního prostoru pro všechna zařízení, která musí loď Federace mít. Jedním z řešení jsou menší lodě se specifickými úkoly, ale nebojová povaha Federace klade důraz spíše na víceúčelovost lodí. Nicméně u lodí třídy Galaxy se objevil zajímavý prvek oddělitelné a opět připojitelné talířové sekce. Bez talíře byla inženýrská sekce určená k boji manévrovatelnější než loď s připojeným talířem. Ze strategického hlediska ovšem tento prvek nebyl příliš účinný. Jednak při neočekávaném útoku nebylo dost času na rozdělení, dále talířová sekce postrádala warp pohon, takže se nemohla rychle uchýlit do bezpečí, a konečně na talířové sekci se nacházely jedny z největších phaserových baterií, a rozdělením tak loď ztratila část svých bojových možností. Proto k použití tohoto systému docházelo jen sporadicky. V roce 2359 zahájila Flotila projekt na výzkum možnosti stavby lodi s několika nezávislými trupy. Podle požadavků měla být loď schopna rozdělit se na nejméně dvě části, každou s vlastním warp pohonem. Jedna by mohla útočit téměř veškerou výzbrojí lodi, při vysoké rychlosti a manévrovatelnosti. Druhá část s veškerým vědeckým a diplomatickým vybavením a také civilní částí posádky by mezitím vysokou warp rychlostí odletěla do bezpečí. Většina technologií vyvinutých pro projekt Intrepid byla implementována i do tohoto, obdobně vypadajícího, teoretického modelu, dokončeného roku 2363. V roce 2364 byla Flotila připravena zahájit stavbu mnohatrupé lodi, ale v té době se USS Enterprise-D, tehdy nejsilnější loď Flotily, střetla u Neutrální zóny s romulanským Warbirdem, který ji rychle porazil. Setkání s novým silným nepřítelem vedlo k přehodnocení projektu mnohatrupé lodi. Loď se nyní měla skládat ze tří trupů s vlastním warp pohonem a měla mít další zbraně na úkor všech vědeckých a diplomatických zařízení. V průběhu vývoje se Federace střetla také s Borgy a Domionionem – silnými a nevyzpytatelnými nepřáteli. To donutilo konstruktéry zvýšit úsilí na stavbě teď již čistě válečné lodi. Každá vhodná existující nebo vyvíjená technologie byla urychleně implementována do tohoto projektu. Nejvíce součástí přicházelo z obdobného projektu Sovereign. Namísto phaserů typu VIII, které loď sdílela s Intrepidem, byly nainstalovány phaserové banky typ XII, dále dodány nové štíty s automatickou modulací, nové motory ze Sovereignu a ablativní pancéřování, pole strukturální integrity trupu a kvantové torpédomety z Defiantu. Tato technologie udělala z Promethea jednu z nejlépe vyzbrojených a obrněných lodí vůbec. Malá velikost spolu s vysokou rychlostí a velkou manévrovatelností ji udělala devětkrát silnější než její základ Intrepid.Síla Promethea se ukázala, když byla loď uloupena vzbouřenými Romulany v roce 2374. Přestože byla loď jen v testování, dokázala těžce poškodit jednu Nebulu a přežít kombinovaný útok dvou lodí Defiant a jedné Akiry. Ve stejné bitvě bez potíží smetla za použití rozdělených trupů romulanský Warbird. Úspěch lodi Prometheus při této nešťastné bitvě překonal všechna očekávání. Možnost “nacpat” zbraně ze Sovereignu do lodi velikosti Intrepidu by mnohonásobně zvýšila údernou sílu Hvězdné flotily. To by bylo v době nejhorší fáze války s Dominionem více než vítané. Proto se vbrzku očekává masivní produkce lodí této třídy. Pozn. autora Francesska - rychlost: Dosavadní TNG rovnice pro výpočet warpu je nedostačující. Ta počítá s tím, že warp 10 je nekonečný, a musí se složitými rovnice mi k ní blížit, tím nám vznikájí sílená 0,0 čísla - například 9,9 - 9,75 - 9,99 - 9,997... Inspirací se TNG seriáru - dílu All Good Things ... - kde USS Pasteru byl schopen warpu 13 - což by bylo dle mé rovnice 4826,809 = 4827*(c*c) - odhadem by to byl warp 9,95. Zpátky k Prometheu, kde je ho maximální rychlost je o něco vyšší než warp 9,99 - 7912. Dle mé rovnice by byla maximální rychlost promethea 15,7 - 8502 - kritická rychlost 16,2 - 9341 - po dobu asi 18 hodin. de:Prometheus-Klasse en:Prometheus class es:Clase Prometheus ja:プロメテウス級
|