PropertyValue
rdfs:label
  • Leonid Brežněv
rdfs:comment
  • Leonid Iljič Brežněv (Леонид Ильич Брежнев, 19. 12. 1906 – 10. 11. 1982) byl ukrajinskou ruskou sovětskou celebritou, která oživovala zoufale nudná léta šedesátá, sedmdesátá a začátek osmdesátých. Většinu svého života prožil jako stranický funkcionář, jeho curriculum vitae naplňují různé funkce od Moldavska až po Kazachstán, s kompetencemi od zemědělství až po kosmonautiku. Byl také velkým lovcem pneumatik, jak se píše v jedné z jeho knih (sovětský podvečer)
dcterms:subject
dbkwik:necyklopedie/property/wikiPageUsesTemplate
abstract
  • Leonid Iljič Brežněv (Леонид Ильич Брежнев, 19. 12. 1906 – 10. 11. 1982) byl ukrajinskou ruskou sovětskou celebritou, která oživovala zoufale nudná léta šedesátá, sedmdesátá a začátek osmdesátých. Většinu svého života prožil jako stranický funkcionář, jeho curriculum vitae naplňují různé funkce od Moldavska až po Kazachstán, s kompetencemi od zemědělství až po kosmonautiku. Byl také velkým lovcem pneumatik, jak se píše v jedné z jeho knih (sovětský podvečer) [[Soubor:Dubcek_vita_Brezneva_68.jpg|thumb|S Alexanderem Dubčekem, 1968.]] [[Soubor:Leonid Erich 2.jpg|thumb|S Erichem Honeckerem, vůdcem NDR]] thumb|Leonid Brežněv patřil k sexuálním symbolům své doby. [[Soubor:Breznevska.jpg|thumb|V Praze je po Brežněvovi pojmenována zastávka šaliny.]] V roce 1964 však zahájil oslnivou kariéru v pornografickém průmyslu. Vzhledem k svému věku a postavě se pochopitelně věnoval gerontofilnímu pornu. Jeho proslulost však záhy překročila hranice tohoto poměrně úzkoprofilového odvětví a stal se miláčkem publika na celém světě. Brežněvovy francouzské sovětské polibky jsou slavné i dnes a díky nim získalo sovětské porno 70. let stejnou proslulost jako bavorské porno v 80. letech. Když zemřel, truchlil po něm celý svět. Dobře pamatujeme jeho oplakávání v tehdejší ČSSR. Například známá punková kapela Visací zámek kvůli jeho pohřbu odložila svůj první koncert. V SSSR trval smutek celé dva roky a pak souvisle přešel ve smutek po jeho spoluhercích Juriji Vladimroviči Andropovovi a Konstantinu Ustinoviči Černěnkovi, kteří zemřeli žalem nedlouho po něm.