| abstract | - O tradiční satanistické povaze Čechů svědčí i tzv. Ďáblova bible, která je největší rukopisnou knihou světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém satanistickém klášteře u Chrudimi. Bývá označována latinsko-řecky Codex Gigas (v překladu „Obrovská kniha“), nebo podle výjimečného vyobrazení ďábla také jako Ďáblova bible. Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“. Podle jehovisticko-muslimské moravské legendy žil v podlažickém klášteře mnich, který zhřešil. Aby se vyhnul přísnému trestu zazdění za živa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Mnich pouze z vděčnosti přidal jeho obrázek. Vysvětelní je ovšem mnohem prozaičtější, Ďáblova bible byla poctou českých satanistů svému Temnému Pánu. Protože se v celém křesťanském světě nepodařilo toto české arcidílo Satanismu překonat, rozpoutali nepřátelé třicetiletou válku s jedinám cílem uzmout Čechům jejich satanskou bibli. To se nakonec švédským hordám s podporou věrolomných Moravanů podařilo.
|
